Projekt Zvyšování zaměstnanosti osob znevýhodněných na trhu práce z území MAS
Serviso
(registrační číslo CZ.03.2.65/0.0/0.0/16_047/0016100) je financován z prostředků
Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost.
Cílem projektu je
zvýšení kompetencí na trhu práce u osob z vybraných cílových skupin
na území MAS
Serviso, a to absolvováním komplexního poradensko-vzdělávacího programu a tréninkovým zaměstnáním v
obcích.
Projekt je určen pro osoby dlouhodobě či opakovaně nezaměstnané, osoby s kumulací hendikepů na trhu
práce a osoby s nízkou úrovní kvalifikace.
Partnery projektu jsou obce
Třebenice, Třebívlice, Dobroměřice, Klapý, Úpohlavy a Domoušice.
V rámci projektu jsou realizovány tři klíčové aktivity.
-
První klíčovou aktivitu tvoří výběr účastníků a partnerů projektu a zajištění jejich vstupu do programu.
-
Druhou klíčovou aktivitou je aktivizačně motivační a kariérové poradenství pro osoby z cílových skupin, které zahrnuje mimo jiné profesní bilanční diagnostiku, přípravu na přijímací pohovor do zaměstnání, školení zaměřené na dluhovou problematiku a finanční hospodaření.
-
Třetí klíčovou aktivitu představuje zaměstnávání osob z cílových skupin na
podpořených
místech,
určené pro účastníky, kterým se bezprostředně po absolvování kurzu nepodaří najít zaměstnání
na
volném trhu.
Projekt vychází ze zkušeností z implementace aktivní politiky zaměstnanosti a jednoho z jejích
nejjednodušších nástrojů, a to veřejně prospěšných prací. Jedná se o nástroj, který je postavený
na
principu "work first", tedy představě, že samotný nástup do zaměstnání, respektive zkušenost
zaměstnání, vede k vyrovnání pozice na trhu práce.
Ačkoliv jsou veřejně prospěšné práce jedním z ústředních nástrojů aktivní politiky
zaměstnanosti,
který má nezaměstnané aktivizovat k tomu, aby si opatřili zaměstnání na volném pracovním trhu,
praxe
ukazuje, že tuto roli neplní. Místo aby veřejně prospěšné práce představovaly pouze jeden z
prvních
stupňů prostupného zaměstnávání, se naopak často stávají stupněm koncovým a slouží jako trvalé,
i
když časově omezené, zaměstnání. Není výjimkou, že lidé, kteří již veřejně prospěšné práce
absolvovali, po svém povinném návratu do evidence ÚP ČR znovu nastupují k jejich výkonu, a tudíž
nepřecházejí na trvalejší nebo kvalifikovanější pozice či na volný trh práce. Tento efekt nazývá
odborná literatura o aktivní politice zaměstnanosti efektem uzamčení (Brown and Koettl,
2012).
Česká republika se dlouhodobě potýká s významným sociálním problémem, a to se stabilním a
zároveň
vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných. Přestože počet volných pracovních míst je relativně
vysoký, osoby z cílových skupin se na těchto místech téměř neuplatňují. Chybí jim totiž
požadované
dovednosti, jsou na zadních místech ve frontě uchazečů, jsou opakovaně odmítáni zaměstnavateli
na
základě svých charakteristik (věk, vzdělání) a přetrvávajícím stigmatu o "lenosti" dlouhodobě
nezaměstnaných. Většinou se jedná o lidi, kteří se potýkají s dluhy, například již z doby
ekonomické
recese, předchozího podnikání či dlouhodobé nemoci, o mladé lidi s nedokončeným vzděláním, o
osoby s
dlouhodobými zdravotními problémy nebo třeba maminky malých dětí.
Důsledkem problémů spojených s nezaměstnaností je spousta dalších doprovázejících jevů, jako
jsou
závislosti, finanční problémy, rozpad rodiny, deprese, úzkosti a ztráta sebedůvěry. Bez pomoci
zvenčí, se z tohoto začarovaného kruhu lze jen těžko dostat.
